Sebeláska je často zaměňována se sobectvím. Když se řekne, že bychom měli mít sebe na prvním místě, tak první věc, kterou nám mozek vyhodí, je právě námitka, že pak budeme za sobce. Pojďme si na to posvítit.
Jak to vypadá, když se má člověk rád? Když žije sebelásku?
Když se o někom řekne, že žije sebelásku, znamená to, že má sebe na prvním místě. Říká ne, když cítí, že ho chce říct. Stejně tak říká ano, když cítí, že je to pro něj OK: Zkrátka a dobře si drží své osobní hranice a svou energii. Rád pomáhá druhým, ale ne na úkor své energie. Ví, že jenom když on bude mít dostatek energie, může ji investovat do svého okolí. Je ve „sdílecím módu“. Když má energii, s láskou se o ni dělí. A především si dokáže ze života odstranit toxické lidi.
Jak to vypadá, když je člověk sobec?
Sobec je člověk, který sice sám sebe na prvním místě má, ale nemá se rád. Má nastavení boje. Cokoliv chce mít, musí si vybojovat a něco jako spolupráce za společným cílem neexistuje. Synergie? To vůbec neexistuje. A půjde i přes mrtvoly, když bude muset, aby měl to, co chce. Štědrost a hojnost pro něj jsou cizí pojmy, protože když má někdo jiný to, co chce on, sobec automaticky míní, že to nemůže mít on. Cítíte ten rozdíl? Oba se mají na prvním místě, ale diametrálně se liší. Člověk, který má sám sebe rád, nejedná záměrně na úkor druhých. Někdy to tak na první pohled může vypadat, když odmítne žádost o pomoc, protože nemá dost energie. Jakmile se ale bude situace opakovat ve chvíli, kdy tu energii má, s radostí pomůže. Je sebeláska Tvé téma? Začni 21 dny sebeláskových afirmací do svého e-mailu. Přihlásit se můžeš zdarma tady.