Na displeji se mi rozsvítilo cizí číslo. V poslední době fakt nerada zvedám cízí čísla, protože se roztrhl pytel s různými průzkumy a nevyžádanými nabídkami. Co taky můžu čekat, když se moje telefonní číslo válí všude na internetu, ale to je holt riziko podnikání. Přes počáteční nechuť jsem se nakonec rozhodla telefon zvednout. „Dobrý den, já vím, že neděláte jednorázové konzultace, ale nutně potřebuju poradit!“ Ozvalo se zoufale. Překvapilo mě to, ale zároveň jsem cítila, že to bude důležité. Pomocí pár dechových cvičení jsem ji uklidnila a navrhla poznávací konzultaci s tím, že si pak povíme, co dál. „A šlo by to hned?“ No, běžně to nedělám, ale cítila jsem, že tady je potřeba udělat výjimku. Zrovna jsem neměla extra plán, teda krom kuklení se. Souhlasila jsem a za chvíli jsme se sešly na videohovor na whatsappu.
A z poznávací konzultace se rázem stala konzultace k přechodovému rituálu, ale to předbíhám.
Nechala jsem ji povídat a záhy mi došlo, proč ze všech možných žen, které jí s její situací mohly poradit a podpořit ji, si vybrala právě mě. Začalo z ní padat, že je samoživitelka, že už je dlouho sama, ale rozhodla se vylézt z ulity. Zamilovala se, nějaký čas randila, až nakonec došlo i na milování. Jenže se taky tak nějak stalo, že selhala ochrana a ona otěhotněla. Když to sdělila svému příteli, vycouval tak rychle, že se nestačila ani divit. A teď stála před rozhodnutím, co s tím udělá. „Víš, já jsem to počítala ze všech stran, ale neexistuje šance, jak bych to mohla sama zvládnout s čerstvým školákem a novorozenětem. Já vůbec nevím, co mám dělat! Jsem absolutně proti potratům a teď to vypadá na jedinou schůdnou možnost!“ Chápavě jsem přikývla, zapracovaly jsme společně na přesvědčení, že „jít na potrat je špatné a dělá to ze mě zrůdu“. Pak jsem ji dala instrukce, jak pracovat se zármutkem, návaly emocí a cokoliv, co v jejím stavu může přijít. a domluvily jsme se na přechodový rituál, aby se s nenarozeným miminkem mohla rozloučit.
Když mi bylo 18, byla jsem velmi radikální. Potrat se pro mě rovnal vraždě. Až skrze sebelásku, sebepřijetí a nahlédnutí pod pokličku vesmírných energií v průběhu výcviku v novodobých rituálech, jsem pochopila, že je mnoho cest, jakým se žena může vydat a jen ona jediná má svrchované právo rozhodovat o svém těle. Je jedno, co si kdo myslí, každopádně bych ráda za sebe řekla, že než vyřknete soud, nebo něco neurvalého řeknete ženě, která se rozhodne pro umělé přerušení těhotenství, kousněte se do jazyka a buďte laskaví. Absolutně netušíte, čím si daná žena prochází a co ji vedlo k tomu rozhodnutí. I když zvenku může vypadat v pohodě, vevnitř může zuřit hurikán. především zdravotníkům bych chtěla připomenout, že lidskost a laskavost je NORMÁLNÍ, ne za odměnu. protože se kolikrát k ženám nechovají zrovna mile. Konkrétně této ženě doktorka, která jí podávala druhou potratovou tabletu, přestože se potrat po podání prvních spustil samovolně, řekla: „Nebudeme měnit zaběhnutý postup. První dávka má to dítě zabít, druhá vypudit.“ Jo, to fakt potřebujete slyšet, když pro vás rozhodnutí k potratu bylo bolestné a dlouhé.
Nejen v tomto tématu si potřebujeme připomínat respekt a laskavost, je to všude kolem nás. O těch dalších zase někdy příště 😉 A pokud jste ještě nezačali pracovat na sebelásce, je nejvyšší čas. Přihlaste se do 21 dní sebeláskových afirmací zdarma.
